Když se podíváme do internetového světa na diskuze nevlastních rodičů, často tam najdeme příspěvky tzv. stěžovací. Jsou o to články o tom, jak jsou ty nevlastní děti hrozné a nevychované. O tom, jak to mám těžké s tím mým partnerem, který mě vůbec nechápe. O tom, že ta jeho ex mi pořád hází klacky pod nohy…
Emailem nám přichází dotazy, které se týkají toho, jak říci dětem o novém partnerovi, či partnerce. Základní rady jsme pro Vás sepsali do tohoto článku.
Tři roky se naše komponovaná rodina skládala ze čtyř členů: já, můj partner a jeho dvě děti. Letos na jaře se nám narodilo dítě. Pro mě první, pro partnera třetí. A je nás pět. O tom, co všechno to do naší rodiny přineslo je tento článek.
Lidé se mě často ptají, co že to vlastně řešíte? Co mají nevlastní rodiče za problémy? Kdo to nezažil, netuší… Proto průběžně dáváme dohromady seznam témat, se kterými se v komponované rodině potýkáme.
„Nejhorsi dovolena EVER. To byla ta nase letosni se vsemi detmi:) Ted uz to pisu s usmevem, ale behem dovolene jsem si nekolikrat balila kufry… A cim to bylo? Dostala se mezi nas atmosfera BOJE.“ Tak popisuje Kamila Petrovská své zážitky. Více se dočtete v celém článku.
Stát se rodičem, je dar. Stát se třetím rodičem je velký dar, který ale není pro všechny. Někdo prosí o pomoc, někdo se v tom ztrácí a někdo zjistí, že se ocitl uprostřed hodinářského strojku, ve kterém drobné narušení jednoho kolečka znamená ve finále absolutní výbuch.
Do situace nevlastního rodiče plné emocí a vnitřních dilemat jsem se dostala za těch 5 let soužití nesčetněkrát. Až v posledním roce jsem si našla „svoje“ řešení, které mi vyhovuje a ve většině situací funguje. Je složeno z několika fází…