Často jako třetí rodiče řešíme ta naše témata: jak to máme my, jak to máme s těmi dětmi, jak to mají děti navzájem, jak to máme my s partnerem, ale ne vždy víme, jak to má ten partner s námi. Proto jsme rádi, že naše pozvání do podcastu Třetí rodič ON AIR přijala Bára Vlasáková, umělkyně, terapeutka a žena třetího rodiče. Bára je se svým současným partnerem Honzou 4 roky a spolu vychovávají 3 syny (13, 11 a 1 rok). Nejmladšího syna mají spolu.

Jak vnímáš ze svého pohledu rozdělení těch rolí ve vaší rodině? Kdo tam má co na starost?

Než jsem se potkala se svým současným mužem, tak jsem s kluky žila sama. A vychovávala jsem je jako žena sama. Přestože mají svého biologického tatínka, který se taky o ně stará, tak hodně toho času trávili se mnou, v tom mým ženským poli. A pak se tam najednou objevil ten mužský prvek. A já jsem najednou začala vnímat, že můj starší syn tam nebyl úplně v pozici toho dítěte. Přirozeně se to tak stane, když ten jeden partner uvolní to místo, tak to nejstarší dítě se tam začne posouvat. A přestože jsem o tom měla tu informaci. Hlídala jsem si to, aby se to dělo ideálně co nejmíň, tak ono se to stejně děje. Takže když to místo bylo zase aktivovaný, tak tam začal tenhle trošku boj. Čí to místo je. A to byla výzva pro nás pro všechny. Museli jsme se s tím všichni nějak poprat. Určitě tam byly nějaké žárlivosti, nějaký mužský teritoriální záležitosti, který přestože jsou ty děti poměrně malý, tak tam jsou. „TO JE NAŠE MÁMA.“…Vím, že to děti dělají ze strachu, ne z nějakého ošklivého podnětu. Ale museli jsme si ujasnit role, kdo je dospělý, kdo je ta máma, kdo je teda…říkala jsem tohle je můj partner, vy máte svého tátu, i jsme si to mnohokrát kreslili. Tohle je zase tatínek a jeho partnerka a vy jste tady takhle v té konstelaci mezi námi. Takže oni věděly, kdo kde kam patří, ale tohle…je pravda…bylo něco, co se muselo urovnat, že oni jsou prostě děti. Oni trošičku tam byly v takovým meziprostoru jsme děti, jsme dospělí, máma je naše. Nebylo to pro ně úplně zřetelný. Najednou se to vyjasnilo a myslím, že se jim to nelíbilo. Protože se najednou ty jejich kompetence spíš umenšovaly. Ale právě pro jejich dobro, protože pak mohly řešit daleko míň věcí. Ale musely se některý věci trošku omezit.

Co ten tvůj nový partner konkrétně přinesl do té rodiny z tvého pohledu?

Řád a mužskou jednoduchost, praktičnost : když budete tohle, tak to bude takhle, když nebudete tohle, tak to bude takhle…a důslednost. To je to gro, důslednost, taková i jednoduchost v tom, že já jsem už od podstaty žena emocionální a ta důslednost a dodržovat hranice se mi ne vždy dařilo a daří. Protože nad spoustou věcí mávnu rukou, u dětí jsem na to ani neměla energii, jako žena, která ty děti vychovává sama…Takže najednou přišla ta důslednost: takže počkej, takže ty jsi to opravdu neudělal, takže ne, já nad tebou bdím a nespouštím tě z očí prostě dokud to…a to mě najednou přišlo jako taková pruda. Ale je pravda, že ono to funguje. Na ty děti to funguje úplně fantasticky. Ty děti vědí, že ty věci mají své následky, že nějaké chování má své následky.

Jak vnímáš rozdílný pohled třetího rodiče ve vztahu k tvým, jeho bonusovým dětem?

Já jako rodič bych byla nejradši, kdyby ty moje děti byly pořád s námi. Ale to zase nemůžu mluvit za toho třetího rodiče, protože ten zase spatřuje určitě potřebuju nějaké úlevy. A všichni si tam vaříme tu svoji polívku.

Co je pro partnera třetího rodiče největší výzva?

Pomohlo mi uvědomit si, že třetí rodič nemusí mít rád bonusové děti a ony jeho. Takhle teze mi přišla osvobozující. Ale připustit ji na všech úrovních není zas tak jednoduché. Skoro to ani nechceš připustit, že něco takovýho je možný.

Výzva pro mě je nechtít, aby měli nějaký úžasný vztah. Nechtít, aby to mezi nimi bylo hezký.

Někdy ten třetí rodič nemusí mít na ty bonusový děti náladu. Snažím se to brát to víc sportovně. Umět nad některými věcmi mávnout rukou.

Více si poslechněte v naše podcastu  Třetí rodič ON AIR.

Pokud byste se chtěli dozvědět víc do hloubky, co znamená být třetím rodičem, tak si můžete objednat naši knihu Třetí rodič (dostupné i jako e-book).

Pokud vás článek zaujal, budeme rádi za jeho sdílení, stačí kliknout na jednu z ikon níže. Děkujeme!