Co se děti učí díky rozvodu?
Když se člověk rozhodne založit rodinu, věří i vztahu s partnerem, který se stane rodičem jeho dítěte. Přesto se leccos může stát a vztah nemusí vydržet. Ano, je ideální, když děti vyrostou v úplné rodině. Ne vždy se to povede. Ani taková situace pro dítě nemusí být tragédií. Naopak – může se z ní mnoho užitečného naučit. Záleží na nás dospělých, jak porozvodovou situaci zvládneme.
Kdy úplná rodina škodí?
Situace, kdy se všechno naoko tváří ideálně, ale pod pokličkou to vře a bublá, je tím nejhorším, co dítě může potkat. Děti velmi citlivě vnímají atmosféru. Zároveň nám, rodičům, důvěřují. Pociťují dusno a napětí, přitom se ale rodiče tváří, že všechno je v nejlepší pohodě a nic se neděje. Jde o obrovsky znejišťující situaci. Děti zůstávají dezorientované, přestávají věřit svým pocitům a vnímání. Nabývají dojmu, že jsou mylné. Mohou se na sebe začít zlobit za to, že se cítí pod tlakem, přestože “k tomu není důvod”. Nebo na ně rodiče, kteří se cítí v nepohodě, mohou reagovat podrážděně. Dítě pak logicky bere vinu za nepohodu rodičů na sebe a začne samo sebe, což představuje obrovskou zátěž. Mnohé děti si zároveň uvědomují, jak moc je takové obviňění nefér. Ztrácejí pak k rodičům důvěru. Se svými pocity zůstávají osamocené, protože rodiče jsou taktak rádi, že zvládají ukočírovat vlastní emoce. Na podporu dítěte už jim nezbývá kapacita. Děti nevědí, jak tlak a napětí překonat a není nikdo, od koho by se to mohli učit. Můžou pak volit i velmi destruktivní způsoby, jak se se stresem vypořádat, včetně těch s trvalými následky.
Co se děti učí z rozchodu rodičů?
Někdy to prostě nevyjde. I to je život. Mohou k tomu vést různé důvody. Možná jste i vy zkoušeli, co se dalo. Přesto to nevyšlo a vztah s rodičem vašeho dítěte nebo dětí se rozpadl. Je pochopitelné, že i pro nás dospělé jde o náročnou situaci. Mnohdy nás poté dlouho trápí výčitky a pocity viny. Máme obavy, jak se rozpad vztahu na duších dětí, které s námi rozpad vztahu prožívají, aniž by mohly cokoliv ovlivnit, podepíše.
Chtěla bych vám nabídnout i jiný pohled na věc. O negativních dopadech rozvodu se napsalo mnohé. Z terapeutické práce s dětmi si odnáším i překvapivé zjištění, že rozvod může děti posílit a v mnohém obohatit. Připadá mi důležité zmínit v čem.
- Pro dítě jde o moment, kdy se učí, že i nepříjemné momenty patří k životu, ale že se dají zvládnout.
- Situace rozvodu nebo rozchodu rodičů je pro rodiče a děti školou v tom, jak spolu mluvit otevřeně i o tom, co je těžké. Přitom je třeba velké dávky empatie ze strany rodičů, kteří hledají vhodná slova, dávkování informací, jsou připravení odpovídat na citlivé otázky. Jsou to okamžiky, které posilují vzájemnou důvěru.
- Pokud v se ctí zvládáme jednání s bývalým partnerem, dítě může zažít, že i lidé s odlišnými názory nebo potřebami spolu mohou mluvit s respektem. V přímém přenosu sleduje a učí se, že i obtížné situace je možné řešit, pokud se obě strany snaží. Svým dětem v tomto můžeme být vzorem.
- Mnohé děti pak oceňují, když se rodina rozšíří o další sourozence, tety, strejdy nebo třeba babičky i dědy. Mnohé mají radost, že mají díky tomu pestřejší život. Třetí rodič může zejména v průběhu dospívání sehrát důležitou roli “staršího kamaráda”. Mají k němu blízko, ale vnímají ho spíše jako kamaráda, než jako autoritu. Děti vyrůstající ve velkých rodinách mají možnost inspirovat se a učit od každého něco – mají různé vzory a mohou si vybrat.
O tom, jestli pro vaše děti bude rozchod rodičů traumatizující záležitostí, nebo mu poskytne příležitost k osobnostnímu růstu a seberozvoji, rozhodujete jen vy sami. Přála bych vám, aby se vám podařilo překonat bolest a zklamání z rozpadu vztahu co nejkonstruktivnějším způsobem tak, abyste mohli v nelehké situaci být svým dětem vzorem a oporou. Pokud jde pro vás o těžké chvíle, nebojte se vyhledat terapeutickou podporu. I to může být pro děti inspirací. Užitečná může být také párová terapie, která vám umožní ošetřit vnitřní zranění způsobená rozchodem tak, abyste s bývalým partnerem byli schopní dál komunikovat s klidem. (Lze ji absolvovat i po rozpadu vztahu. Představa, že cílem párové terapie je záchrana vztahu za každou cenu je rozšířeným omylem.)
Myslím, že je povzbuzující vědět, že pokud nám vztah nevyšel, není všechno ztracené, ale můžeme udělat hodně pro to, abychom my i naše děti novou situaci zvládli co nejlépe a třeba z ní i vytěžili. Z chyb se můžeme poučit a za vlastní štěstí převzít odpovědnost. I to je cenná životní zkušenost, kterou si děti z rozvodu rodičů odnášejí.
Lenka Suchá – terapeutka